Magdalena Sailerová
Jmenuji se Magdalena, ale všichni mi říkají Madlenko. Narodila jsem se před patnácti lety s jedním chromozomem navíc. Ten jediný chromozom navíc znamená, že mám Downův syndrom. Ale neděste se, není to v podstatě nic strašného:-). Chtěla bych vám společně s rodiči ukázat, jak aktivní a pestrý život žijeme.
Citace z webu www.zivotschromozomemnavic.cz výstižně představuje Madlenku i její rodinný tým :-). To, že nic není nemožné, dokazuje Madlenka v mnoha sportovních disciplínách. Zářivé medailové úspěchy nejsou rozhodně náhodně, protože jsou výsledkem systematické dlouhodobé sportovní a v podstatě profesionálně vedené přípravy. Skvělá inspirace pro všechny!
Madlenku vyzpovídal Zdeněk Klíma v Brně 23. 6. 2021.
Ahoj Madlenko, o tobě se ví, že se věnuješ rovnou několika sportům, především atletice, tenisu a alpskému lyžování, ale není ti cizí ani plavání, cyklistika a jiné sporty. Co se ti na sportu jako takovém nejvíce líbí?
Sport je pro mě takový druh odpočinku, sportuji ráda.
Kdo tě ke sportu přivedl?
Ke sportu mě přivedli moji rodiče.
Co bylo pro tebe z počátku sportování nejtěžší?
Nejhorší vždy bylo překonat počáteční lenost a mírnou nechuť, pak už to šlo samo.
Kdo je tvojí největší oporou?
Největší oporou jsou mi moji rodiče, ale také kamarádky a kamarádi.
Kterou atletickou disciplínu máš nejraději?
Nejraději mám běh na 100 metrů.
Co si myslíš, že můžeš v atletice ještě vylepšit?
U běžeckých disciplín musím více zapojovat ruce a zvedat výše kolena.
A v tenisu?
Chtěla bych vylepšit podání.
A v alpském lyžování?
Budu pracovat na tom, abych více hranila a jezdila co nejblíže k brankám.
Na kterou sportovní akci vzpomínáš nejraději a na co jsi nejvíce pyšná?
Nejraději asi vzpomínám na letošní akci VIRTUS World Athletics Championships 2021, který se konal v polské Bydhošti, kde jsem v kategorii II2 získala stříbro v atletickém triatlonu, stříbro v běhu na 100 m, a ve skoku do dálky se mi podařilo vybojovat zlatou medaili. Tyto závody se mi moc líbily a dařilo se mi.
Co je tvým dalším cílem? Čeho bys chtěla ve sportu ještě dosáhnout?
Chtěla bych se zúčastnit Paralympiády v Paříži, která se bude konat v roce 2024.
Máš mezi sportovci nějaký vzor?
Mám jako vzory Barboru Špotákovou, která bezvadně zvládá hod oštěpem, také obdivuji Barboru Strýcovou jako skvělou tenistku a Ester Ledeckou jako vynikající lyžařku. Opravdu je obdivuji, jsou výborné.
Byly někdy chvíle, kdy jsi chtěla sportu zanechat?
Naštěstí se mi to ještě nikdy nestalo.
Jak prožíváš případné neúspěchy?
Dovedu se vyrovnat i s prohrou, prohra nebo nějaký neúspěch mi nevadí.
Je nějaký sport, který jsi ještě nezkusila a láká tě?
Chtěla bych někdy vyzkoušet parkour. Líbilo by se mi přeskakovat zídky, skákat přes ploty a lavičky, vyskakovat hodně vysoko atd. Třeba to někdy s někým vyzkouším.
Máš mezi soupeřkami i nějaké kamarády? Myslíš si, že je na soutěžích pohodová a přátelská atmosféra?
Zatím jsem vždy zažila vynikající i přátelskou atmosféru a mezi soupeřkami mám hodně kamarádek, několik i ze zahraničí.
Máš nějakého maskota nebo rituál, co ti pomáhají zvítězit?
Ano, mám. Je to Prasátko Pepa.
Procestovala jsi spousty cizích zemí, kde se ti líbilo nejvíce? A kam by ses ráda ještě podívala?
Nejvíce se mi líbila Francie, tam bych se znovu ráda podívala. Třeba se mi to splní v roce 2024, to tam bude probíhat ta paralympiáda.
Jaké máš kromě sportu záliby?
Ráda kreslím a maluji, také si ráda čtu, hlavně životopisy.
Jaká hudba se ti líbí?
Nejraději poslouchám písně, které nazpívaly hudební formace Marcus & Martinus a Ben & Mateo.
Máš doma nějaké zvířátko?
Mám kocoura, který se jmenuje Hubert.
Myslíš si, že by se dalo ve sportu handicapovaných něco vylepšit?
Bylo by moc pěkné, kdyby na naše sporty chodilo více diváků.
Aby o sportech handicapovaných vědělo co nejvíce lidí.
Představ si, že bys chytla kouzelnou zlatou rybku a ta ti chtěla splnit 3 přání.
Co by sis přála?
Já bych měla jen jedno přání. Chtěla bych už mít 18 let a být plnoletá.
To bych si už i objednala a ochutnala tatarák, ten jsem ještě nejedla.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů ve sportu i v osobním životě.
Přejeme Magdaleně dobrou chuť k vysněnému tataráku :-) a šťastnou cestu → Francie 2024 a hodně dalších medailí. Ale hlavně: neutuchající sportovní zaujetí.
Ať se daří, Madlenko!
Připravili: Zdeněk Klíma (rozhovor) + Pavel Zahálka (ostatní informace), 18. 7. 2021